Reklama
 
Blog | fortis@atlas.cz

Informace! Požehnání nebo zkáza?

Jak se dá v dnešní době nadbytku informací informace správně zpracovávat tak, aby nám byly k užitku a ne na škodu? Aby naši osobnost pozvedaly a ne ji degradovaly? Abychom se stali lidmi moudrými a ne snadno manipulovatelnými?

V první řadě jde o správný výběr! Přísný výběr mezi hodnotným a nehodnotným. Člověk totiž ve skutečnosti vůbec nepotřebuje tak mnoho informací. Důležité ale je, aby byly kvalitní, čili hodnotné. Vždyť nakonec velmi výstižně to vyjadřují také slova, že méně bývá někdy mnohem více.

Druhým krokem je zpracování informace. Naše vnitřní zpracování hodnotné informace totiž potřebuje čas. Čas, zastavení a ztišení, aby člověk mohl její obsah v sobě vnitřně prožít. Nejen informaci zaregistrovat a uvědomit si ji, ale její obsah v sobě prožít a procítit. Jedině takto si ji totiž můžeme přivlastnit a ona se stane našim vnitřním vlastnictvím. Stane se něčím, co nás vnitřně obohacuje a posouvá. Co přispívá k dalšímu dozrávání naší osobnosti. Co nám tedy přináší určitý užitek.

V dnešní době to však funguje úplně jinak. V současnosti informace nepřispívají k stále větší zralosti lidské osobnosti ale naopak, osobnost většiny lidí rozleptávají, degradují a devalvují. Dnes se staly informace nástrojem formování nemyslící a hloupé masy, se kterou se dá velmi snadno manipulovat.

V první řadě jde o nekvalitu! Informací je sice mnoho, ale většina z nich je pouze obyčejný brak. Brak bez jakékoliv hodnoty! Brak, vzdálený od pojmů, jakými jsou spravedlnost, ušlechtilost, čest, nebo dobro.

Filmy, knihy, noviny, časopisy, hudba, písně a internet, téměř ve všech informacích, proudících k nám z těchto zdrojů chybí dominance úsilí o dobro, čistotu, ušlechtilost, spravedlnost, čestnost a podobné pozitivní hodnoty.

Hodnotné je totiž jen to, co hodnoty v sobě obsahuje. Co v sobě nese něco vyšší a vznešenější. Kde tohoto není, tam je o hodnotě dané informace škoda mluvit.

A takovýchto prázdných a bez hodnoty je žel většina dnešních informací, kterých je sice hodně, ale které v sobě téměř nic vyššího nenesou. A proto jsou bezcenné! Proto by je měl člověk ignorovat, jako něčeho zcela bezcenného a navíc škodlivého. Právě takovýmto způsobem by se lidé měli chovat k většině dnešních informací. Pokud by je totiž selektovali z hlediska jejich skutečné hodnoty, museli by většinu z nich nekompromisně zapudit.

Člověk dneška to však samozřejmě nedělá a klidně se nechává zahlcovat bezcenností. A to proto, že nemá chuť a ani sílu bezcenné nekompromisně odvrhnout.

Kdo však dennodenně přijímá informace bez skutečné ceny a hodnoty, sám se takovým stává! Stává se vnitřně bezcenným a nehodnotným! V tom také spočívá degradace lidské osobnosti prostřednictvím ustavičného přijímání nekvalitních informací.

Druhým faktorem je čas, zastavení a klid, které by si měl člověk dopřát pokud chce, aby mohl hodnotné informace vnitřně zpracovat a přivlastnit si je tak, aby se mohly stát majetkem jeho osobnosti.

Čas, zastavení a ticho, nezbytné pro správné zpracování hodnotné informace však člověk dnešní doby nemá. Nemá jej proto, že stále je potřeba jít rychle dopředu. Stále totiž k němu ze všech stran proudí nové a nové podněty a informace, takže pokud chce zůstat v obraze a mít alespoň určitý přehled, nezbývá mu čas na jejich zpracování v zastavení a v tichu, aby si prostřednictvím ticha mohl přivlastnit jejich esenci.

Pokud se tedy v tom obecném braku i najdou nějaké hodnotnější informace, tak právě pro nedostatek času na jejich zpracování nepřinášejí lidem žádný užitek.

A tak se podobáme člověku, který stojí ve větru s otevřenou dlaní a jasně cítí, jak mu profukuje mezi prsty. Když však sevře dlaň v pěst, a pak ji opět rozevře, bude prázdná, protože vítr jen prošel a zachytit se jej nepodařilo.

Přesně takto stojí dnes člověk v proudu informací, které se jej dotýkají, které vnímá a zaznamenává, ale z nichž ve skutečnosti nemá téměř žádný užitek. Proto dnes lidé nejsou vůbec moudrými, i když žijí v době informačních technologií a přebytku informací

Takže na závěr si to ještě jednou stručně zrekapitulujme. Pokud chce člověk mít z informací užitek a pokud chce, aby se prostřednictvím nich rozvíjela jeho osobnost, stačí mu jich méně, ale kvalitních, čili hodnotných.

Zároveň si je potřeba najít trochu času, abychom získané informace mohli v sobě zpracovat, čili prožít, protože jen tak se mohou stát naším nejvnitřnějším vlastnictvím a neprojdou našim vědomím jen tak bez užitku.

Hovoříme-li o přijímání raději menšího počtu, ale především hodnotných informací znamená to, že musíme projevit určité odhodlání, sílu a nekompromisnost v odmítání všeho, co je bez hodnoty. Co je prázdné, bezcenné, ba dokonce nízké! Takové něco není vůbec hodné člověka a jeho lidské důstojnosti. Takové něco totiž, pokud to nekompromisně nezavrhneme, pouze snižuje a devalvuje naši osobnost. Proto bychom neměli dopustit, aby nás informační balast zdegradoval a převálcoval. Aby postupně rozkládal naši osobnost, působíc neznatelně, ale vytrvale a každodenně.

Kdo to prohlédne a dokáže se tomu vzepřít, má šanci stát se zralou osobností. Kdo to podcení a podvolí se tomu, vybral si cestu postupné degradace a devalvace své osobnosti. Je to sice cesta pohodlná, protože od člověka nic nevyžaduje, pouze vše nekriticky přijímat, ale je to žel jistá cesta, vedoucí k rozkladu vlastní osobnosti. Osobnosti, neschopné v konečném stádiu vůbec svobodně a samostatně myslet.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama