Reklama
 
Blog | fortis@atlas.cz

Jaká zkáza je internet z hlediska mravnosti?

Mnohé věci, které lidé vytvořili a vymysleli, působí jako dvousečná zbraň. Kromě užitku jim totiž přinášejí také mnoho zla. A toho zla bývá někdy opravdu až tak mnoho, že převáží to dobré. Určité vynálezy tedy lidem v konečném důsledku přinášejí více škody, než užitku. A to ne snad proto, že by byly sami o sobě špatné, ale proto, že samotní lidé je používají a zneužívají více na špatné, jako na dobré.

No a nějak takto podobně je to také s internetem, který nám v mnohém napomáhá, nebo usnadňuje a zpestřuje život. Ale pokud máme být k sobě a ke způsobu našeho využití internetu upřímní, tak musíme jednoznačně konstatovat, že duchovně nám přináší více škody než prospěchu, přičemž chyba není v internetu, ale hlavně v našem nesprávném způsobu jeho využití.

Na internetu je všechno! Dobré i špatné! No a člověk, který není pevně a neochvějně zakotven v dobrém, takový člověk, třeba jen z obyčejné zvědavosti, sklouzne obvykle spíše k tomu špatnému. Vždyť je to tak snadné! Stačí nám pouze kliknout a můžeme vidět, nebo číst o věcech, za které se ti, ještě méně zkažení, sami před sebou nejednou stydí, a které pak ve svém počítači raději vymažou z historie, aby nikdo nezjistil na co se dívali.

Ano, mám tím na mysli to lidsky tělesné a smyslné, to vyzvedávání těla, sexuality a pudů, kterého je na internetu nepočítaně, a to v různých formách a obměnách. Začíná to od článků, obrázků a videí zdánlivě neškodných, a jak se říká, pouze mírně lechtivých, a postupuje to až k věcem nejodpornějším a nejzvrhlejším. A tohle je pouze jeden z mnoha druhů projevů zla, nacházejících se na internetu.

Dostupnost těchto věcí je tak jednoduchá a prostá, že je to až děsivé. Pár kliknutími se v okamžiku dostaneme bez problémů k něčemu, o čem ve skutečnosti ani netušíme, jaké to má pro naši osobnost katastrofální důsledky.

Pokud by totiž člověk spadl do kanalizace, jeho vzhled i jeho vůně by byla určitě nevábná. Pokud se ale někdo zabývá lidskou tělesností a sexualitou nečistým způsobem tak, jak je to v současnosti obecně zvykem, v takovém případě se vnitřně špiní a znečišťuje stejným způsobem, jako kdyby spadl do kanalizace. Jenom že to nevidíme a nevnímáme. To však nic nemění na této vnitřní realitě.

Ve světě existuje tisíce lidí, kteří v něco věří. V něco Vyšší. Ve Stvořitele, v Boha, nebo třeba jen v nějaký Vyšší Princip, který všechno řídí. Ať již to lidé nazvou jakkoli, základními atributy toho, co je nad námi, čehož existenci mnozí vyciťují, nebo třeba jen velmi nejasně tuší, třemi základními atributy tohoto nedefinovatelného a neuchopitelného, z čeho všechno povstalo a čím je vše udržováno jsou Láska, Spravedlnost a Čistota. My se v souvislosti s naším tématem zaměříme pouze na jeden z nich, a sice na Čistotu.

Zasněžená, mrazivá, třpytící se a sluncem zalitá zimní krajina se nám může stát obrazem Čistoty, která panuje ve vysokých sférách. A přesně tak, jak je na bílé zasněžené pláni snadno rozpoznatelný každý tmavý bod, nacházející se třeba ve velké dálce, přesně stejně je tomu také ve vyšších oblastech chladné a křišťálově jasné Čistoty. Snadno a ihned je tu rozpoznána jakákoliv, byť jen malá nečistota, jejíž je okamžitě zamezen přístup, a to proto, aby neposkvrnila bílo skvoucí, ušlechtilou nádheru. Nic, co je třeba jen trochu nečisté, nemá absolutně žádnou šanci přiblížit se k Čistotě, protože je to okamžitě rozpoznáno a ihned zatlačeno zpět. Takto je to ve vyšších sférách v blízkosti Stvořitele, ze kterého vše povstalo a kterého jedním ze základních kriterii je právě Čistota. Čistota jasná a průzračná.

A teď se podívejme na lidi, kteří o sobě říkají, že věří v něco Vyšší. Jen se podívejme na jejich lehkomyslnost, s jakou klikají na internetu, nebo s jakou podléhají současným trendům nemravné módy. Podívejme se na to, jaké filmy sledují, jaké knihy a časopisy čtou. Jen si poslechněme, jakým vtipům se smějí, jen si všimněme jejich zábav, setkání, nebo večírků.

Právě v uvolněné atmosféře různých nevázaných setkání ujdou mnohokrát lidem, o kterých jsme měli vysoké mínění z úst slova, která devalvují toto mínění, a tím také úctu vůči jejich osobě. Já sám jsem byl například dost v rozpacích, když jsem se od jednoho pána dozvěděl, na jakém vtipu se ze srdce zasmál jistý vysoký církevní hodnostář. Všechno toto nelze ani zdaleka charakterizovat pojmem čistota. Právě naopak, spíše pojmem nečistota a dokonce až zvrhlost!

Nic však z toho, co jsem zmiňoval, se nesmí, a ani nikdy nepřiblíží do blízkosti hranic vyšších úrovní stvoření, které se skví chladným jasem neposkvrněné Čistoty, kde je, jak již bylo řečeno, vše nečisté okamžitě rozpoznáno a zatlačeno zpět. Nic nečistého nemůže najít cestu vzhůru! Marná je víra, marné jsou modlitby, marné jsou prosby! Bez čistoty vnější i vnitřní není žádného spojení směrem ke Světlu!

A bez spojení se Světlem není pro nikoho pomoci, podpory a posily! Člověk zůstává vnitřně sám, odvržen a opuštěn ve své nečistotě. Člověk se stává ubožákem, vydaným napospas vlastnímu, temnému osudu. Ubožákem, kráčejícím do jednoho utrpení k druhému. Ubožákem, směřujícím ke své konečné záhubě a zničení! Neboť jedině v Čistotě je život! Život hodný pravého lidství! Vše ostatní je pouze živoření, bez vyhlídky na dlouhé trvání.

Jakýkoliv formalismus ve víře v Stvořitele, nebo v nějaký Vyšší Princip není tedy člověku vůbec nic platný, pokud se jeho nitro bezpodmínečně nezachvívá v čistotě. Jedině čistota našeho nitra, jedině bdělost nad čistotou našeho vnitřního života, to znamená vážná snaha o udržování čistoty myšlení a cítění nám může ve své stejnorodosti otevřít cestu k výšinám. Nic jiného! Jedině stejné může totiž bez jakýchkoliv překážek směrovat ke stejnému!

Čistota je tedy branou ke Světlu! Bránou k Bohu! Otevřenou bránou, přes kterou k nám, pokud se o čistotu snažíme, může ve zpětném účinku proudit pomoc, podpora a posila. Toto je jediná cesta k našemu štěstí, míru a spokojenosti na zemi. A nejen na ní!

Lidem na zemi bylo proto řečeno: Udržujte krb svých myšlenek čistý, neboť jedině takto lze dospět k míru a štěstí!

Úzkostlivě se proto straňme každé nečistoty! Neboť nečistota je prokletím této civilizace a pokud se to nezmění, stane se nakonec také její záhubou!

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama