Reklama
 
Blog | fortis@atlas.cz

Materialismus je zásadní omyl s fatálními důsledky

Realita není jen to, co vidíme. To je jen povrch, za kterým se skrývá něco mnohem rozsáhlejší a zásadnější, co nevidíme. Skrývá se tam jiná realita, pevně spojená a propojená s tou naší.

Představme si obrovskou ledovou kru, mohutně se tyčící v oceánu. Avšak navzdory její velké, bílé, ledové majestátnosti, kterou vidíme nad hladinou, jde jen o malou část její velikosti. Skutečná velikost a mohutnost ledové kry se skrývá pod hladinou.

Tento obraz je vhodným příkladem našeho vlastního bytí. Jeho vnější, viditelná, hmotná a hmatatelná část je veškerý život kolem nás. Nicméně hmotnost, navzdory její rozmanitosti tvoří ve skutečnosti pouze menší část našeho bytí, zatímco ta druhá, mnohonásobně větší a nám neznámá se skrývá pod onou pomyslnou hladinou.

To, co není vidět, ale co nás doslova zásadním způsobem ovlivňuje jsou mimo jiné také obrovské světy, vytvářené naším cítěním a myšlením. Jemnohmotné světy, vytvářené kvalitou, nebo nekvalitou našeho cítění a myšlení! No a tyto skryté, neprojevené, ale reálně existující světy jsou řízeny určitými objektivními zákonitostmi přesně tak, jako je hmotný život kolem nás řízen zákony přírodními.

Během celé historie naší civilizace byli vždy na zemi lidé, kteří se snažili poukazovat na toto hluboké vzájemné propojení světa projeveného a neprojeveného. A zároveň na nezbytnost poznání a respektování zákonitostí, působících v neviditelných oblastech citového a myšlenkového života. Pokud totiž člověk nezná a nezohledňuje tyto zákonitosti, jeho život to nemůže ovlivňovat jinak, než negativně. A že právě k takovému negativnímu ovlivňování reálně dochází, tomu přece až příliš očividně nasvědčuje vše kolem nás. Náš život je plný nespokojenosti, prázdnoty, nenaplnění, strádání, utrpení, konfliktů a špatných mezilidských vztahů. Plný expanze těch nejhorších lidských vlastností, jakými jsou chamtivost, nenávist, nespravedlnost, lež, zvrhlost a mnoho, mnoho jiného.

Lidé uznávají pouze hmotu a o zákonitostech oblastí neviditelných, formovaných třeba našimi city a myšlenkami, které hmotný svět zásadním způsobem ovlivňují, nechtějí nic vědět. Právě v tomto však spočívá vrchol materialistické omezenosti! Tato materialistická omezenost totiž zredukovala celkové bytí člověka na poznání a poznávání pouze jeho malé, viditelné části. A to je opravdu nedostačující.

No a náš svět se ve svém částečném, a proto velmi omezeném poznání života slepě řítí do záhuby. Řítí se do zkázy, protože nezná a nerespektuje zákonitosti světa neviditelného a neprojeveného, které zásadním způsobem ovlivňují náš život. Právě proto nejsou lidé šťastnými a spokojenými, a za těchto podmínek ani nikdy nebudou. Materialistické poznání, materialistická inteligence, nebo schopnost šikovně se obracet ve světě, vše toto, bez poznání a respektování zákonitostí onoho neprojeveného, nebude nikdy stačit ke štěstí a plné spokojenosti.

No a docela nakonec, jako neodvratné finále materialisticky pomýleného života přichází smrt! Přichází závěr života žitého v nevědomosti a osobnost člověka je smrtí vtažena ze světa viditelného a projeveného do světa neviditelného a neprojeveného. Neboť v konečném důsledku je náš nynější život, naše narození se na této zemi poměrně krátkým časovým obdobím, ve kterém se právě z neprojevené, neviditelné, ale těžišťové podoby našeho bytí, spočívající „pod hladinou“, na chvíli, na malý okamžik, trvající několik desítek pozemských let vynoříme nad hladinu, abychom se pak, po krátkém čase opět pod ni ponořili.

Smrtí tedy nezanikneme, pouze se opět „ponoříme“ do světa, ze kterého jsme vyšli a který nás nakonec opět plně obepne svýma zákonitostmi. Pak se právě tato realita stane pro nás realitou viditelnou a projevenou. Realita, jejíž existenci jsme odmítali a jejíž zákonitosti jsme se nesnažili poznávat a podle nich žít, protože jsme se zaměřovali jen a jen na to hmotné a viditelné.

Některé národy, nacházející se na nižším stupni vývoje zvykne takzvaný civilizovaný svět nazývat národy přírodními, nebo primitivními. Primitivními, protože dosahují velmi nízkou úroveň poznání a chápání reality.

Ale přesně stejně je to také materialismem! Také zde jde o určitý druh omezenosti a primitivismu v kontextu poznání komplexnosti bytí. Současný člověk žije odtržen od reality, protože z ní vytrhl a bere v úvahu pouze to hmotné, materiální, viditelné a projevené. Současný člověk je z hlediska skutečného poznání reality primitivem! Primitivem z vlastní vůle! Primitivem ne proto, že by nemohl, nebo neměl schopnost obsáhnout ucelené poznání života, ale proto, že prostě nechce!

Aby tomu tak nebylo, aby lidstvo už jednou překonalo vlastní omezenost, aby se mezi námi už konečně rozšířilo poznání o zákonitostech života a fungování celku, abychom na základě tohoto poznání mohli žít plnohodnotně a opravdu tak, jak žít máme, nezbývá nám nic jiného, než naučit se vnímat a respektovat skutečnost takovou, jakou ona opravdu jest.

Ti, kteří skutečně chtějí poznat všechny souvislosti našeho bytí v celé jeho komplexnosti a celistvosti reality projevené i neprojevené, mají tak možnost učinit ve velkolepém díle „Ve Světle Pravdy“.

A ti ostatní budou muset žít, a také zemřít v člověka nedůstojné nevědomosti jako zvířata, protože právě tak to ve své svobodné vůli sami chtějí. A tak jim to proto bude také dopřáno.

 

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama