Reklama
 
Blog | fortis@atlas.cz

My a naše důvěra v Nejvyššího

Důvěra za důvěru! Pokud nějakému člověku důvěřujeme, zpravidla také tento člověk důvěřuje nám. A podobně je to i ve vztahu k Nejvyššímu. Pokud mu ve svém životě a bytí důvěřujeme, bude i Jeho důvěra proudit směrem k nám. Bude nám pomáhat a usnadňovat naši životní cestu. A někdy až tak výrazně, že se to bude rovnat zázrakům.

Ano, také v dnešní době jsou možné zázraky, o kterých racionální člověk současnosti ani netuší, které vůbec nepovažuje za možné, ba kterým se ve své materialistické nedůvěře v existenci Stvořitele pouze vysmívá. Vysmívá se jim však proto, že nikdy nedůvěřoval Nejvyššímu a proto nikdy ve svém životě, ani v té nejmenší míře nepocítil zázračný projev jeho důvěry.

Mít důvěru v Páně? Co to znamená? Znamená to, že Nejvyšší, jeho Vůle a jeho Zákony se stanou středobodem lidského života. Že se člověk snaží poznávat tuto Vůli a tyto Zákony, že se snaží podle nich žít a že se ze všech svých sil snaží, aby to, co myslí, cítí, mluví a jedná bylo vždy pouze v souladu s nimi.

Důvěra člověka ve Stvořitele se tedy projevuje důvěrou v jeho Vůli a v jeho Zákony, kterým v důvěře a s důvěrou podřídí celý svůj život.

Většině lidí tohoto světa však chybí skutečná, hluboká a pravá důvěra ve Stvořitele. Většina lidí tohoto světa totiž důvěřuje především sobě samým. Důvěřuje síle svého těla a síle svého rozumu. Důvěřuje vědě, technice, lidským poznatkům a lidské moudrosti. Lidé jsou přesvědčeni o tom, že jedině jejich vlastní mínění je pro ně nejdůležitějším a proto při svém rozhodování v různých životních situacích berou na zřetel jedině svou vlastní vůli. Jedině to, co oni sami chtějí. Toto je pro ně tím nejpodstatnějším.

A existuje mnoho příkladů lidí, kteří právě takovýmto stylem života dosáhli a dokázali, z hlediska čistě lidských kritérií velmi mnoho. Pouze svým vlastním úsilím se dokázali stát bohatými, váženými, slavnými, nebo uznávanými. Stali se celebritami, o kterých se píše a mluví, a jejichž životní příběh se dává za vzor ostatním jako příklad toho, co vše je možné dosáhnout prostřednictvím vlastního úsilí. A to vše v podstatě bez Boha a bez důvěry v Něho. Velké věci se tedy dají dokázat i čistě vlastníma silami.

A přece, při pohledu shora jeví se ubohým každý člověk a všechno jeho úsilí i všechna jeho díla, vytvořené bez důvěry v Nejvyššího. Člověk se jeví jako opuštěný a ubohý, protože nemá spojení s Nejvyšším a jeho díla, na které je tak pyšný, se jeví prázdná, dutá a nedokonalá, protože na nich nespočívá požehnání Nejvyššího.

Ano, ubohým je člověk bez Stvořitele a ubohými, ba až směšnými jsou všechna jeho díla, vytvořené bez Božího požehnání. Právě proto prožívá většina lidí dneška nenaplněný život a jejich díla i práce je nemohou uspokojit. Proto permanentně a v pravidelných cyklech postihuje úpadek a zhroucení vše, co vytvořili. Proto padají a zanikají společenské systémy, které nahrazují společenské systémy jiné, aby opět tyto začaly kolabovat a nakonec se zhroutily, protože jejich budovatelům a tvůrcům chyběla důvěra v Nejvyššího. Důvěra v jeho Vůli a v jeho Zákony, jejichž znalost a dodržování jako to jediné na světě může dát trvalost dílům lidským a přinést štěstí a mír do jejich životů.

Důvěra v Nejvyššího! Přesně v té míře, v jaké ji je člověk schopen projevit vůči Nejvyššímu, přesně v téže míře je jí Nejvyšším poctěn také on sám. Míru důvěry člověka ve Stvořitele totiž Stvořitel oplácí stejnou mírou důvěry vůči člověku. Přesně v takové míře proudí k němu shora síla, podpora a pomoc Nejvyššího. A ta nejvyšší míra důvěry člověka ve Stvořitele, jaké je lidská bytost schopná, ji může přinést takovou vysokou míru síly, podpory a pomoci, která se rovná zázrakům.

Ať by se tedy člověk ocitl kdekoli, v jakýchkoli těžkých, ba až neřešitelných situacích, vždycky najde nějaké řešení a vždy nakonec vyvázne úspěšně ze všeho, pokud má pravou důvěru v Páně! Před takovýmto člověkem se rozestoupí moře, aby mohl projít na druhý břeh. Dostane se mu potravy, aby nezemřel hlady, když bude procházet pouští. Vytryskne mu voda z holé skály, aby jí mohl uhasit svou žízeň. Bude mít dostatek prostředků na důstojný život také v dnešní době, v níž mnozí bojují doslova o holé přežití.

Kdysi dávno mohl židovský národ zvítězit nad ostatními, mnohem mocnějšími národy ne proto, že by byl početnější než oni, ne proto, že by byl silnější než oni, ani ne proto, že by byl bohatší než oni, ale jedině proto, že důvěřoval Hospodinu.

I kdyby tedy člověk neměl tak pevné zdraví jako jiní, i kdyby neměl takovou fyzickou sílu jako jiní, i kdyby neměl takové schopnosti jako jiní, i kdyby neměl řadu dalších výhod a předpokladů, jako mají jiní, stačí, když bude mít pevnou, ale opravdu pevnou důvěru v Nejvyššího. Pak totiž, právě prostřednictvím ní získá mnohem více, jako všichni ostatní. Neboť bude k němu proudit síla, pomoc a požehnání z Výšin, které mu prorazí cestu ve spleti života a ukážou mu východisko z těžkých situací, ze kterých by se ti ostatní svýma vlastníma silami nikdy nedostali.

Pevnost důvěry člověka ve Stvořitele mu totiž dává do ruky meč vítězství! Vítězství a zdar i v těch nejspletitějších životních situacích, v nichž musí ztroskotat každý, kdo věří pouze sobě samému a svým silám.

A takto žel jednou ztroskotá, ba musí jednou nutně ztroskotat celá lidská civilizace, v níž není žádné důvěry v Nejvyššího. Neboť další budoucnost tohoto světa, další budoucnost této civilizace a budoucnost každého jednotlivce je skrytá, ba je podmíněna pravou důvěrou ve Stvořitele. A všechno, v čem této důvěry není, se musí zhroutit! Musí zaniknout, aby uvolnilo cestu novému věku. Novému věku důvěry lidí v Nejvyššího! Učme se jí a nabývejme ji, neboť jedině prostřednictvím ní bude vůbec možné přežít.

Avšak ten, kdo důvěřuje Pánu, ten se nemusí bát ani své vlastní smrti, protože tím pro něj nic nekončí. Právě naopak! Začíná! Smrtí končí vše pouze pro ty, kteří věřili sami sobě. Kteří věřili pravdám a moudrosti tohoto materialistického světa, protože jejich hmotný svět se jim fyzickou smrtí definitivně zhroutí.

Útočištěm silných je jejich síla, útočištěm rozumově bystrých je jejich rozumová bystrost, útočištěm řečově zdatných je jejich obratný jazyk, útočištěm bohatých je jejich bohatství, útočištěm vlivných jejich vliv, avšak útočištěm každého prostého a jednoduchého člověka se může stát Pán. Důvěra v Páně, která nakonec vysoce překoná i sílu silných, i rozum rozumných, i bohatství bohatých, i vliv vlivných.

Důvěra v Páně je totiž více, než všechno ostatní a je plně dostupná absolutně každému. Prostřednictvím své silné důvěry v Nejvyššího se může stát každý člověk velkým, avšak bez důvěry v Něho nese v sobě pečeť malosti vše, co tento svět považuje za velké. Proto jsme byli upozorněni, že první budou posledními a poslední prvními. Tato slova již nejsou otázkou budoucnosti, ale přítomnosti, která brzy ukáže, že jenom to, na čem spočívá požehnání Nejvyššího je opravdu velké a představuje skutečnou, trvalou hodnotu. Všechno ostatní padne!

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama