Reklama
 
Blog | fortis@atlas.cz

O smutných omylech v duchovní oblasti 2

Omyl druhý: Zlo je potřebné pro duchovní vývoj, protože jedině porovnáním dobra a zla může člověk rozpoznat to, co je dobré a co špatné, a pak se z vlastního přesvědčení přiklonit k dobru.

Podle názoru mnohých duchovně hledajících není tedy správné bojovat proti zlu, protože bychom tím lidem v podstatě brali možnost k jejich dalšímu duchovnímu vývoji.

Zlo je tedy nedílnou součástí našeho duálního světa a také nás samotných. Proto nám nezbývá nic jiného, než jej s láskou přijmout, odpustit mu, odpustit druhým i sobě samotnému. Pokud se totiž nebudeme stále vrtat v špatnostech, nebudeme s nimi bojovat a nebudeme si je všímat, můžeme je změnit na dobro svými pozitivními myšlenkami a slovy. Můžeme je prozářit čistotou své duše, dobrem, láskou, pochopením a soucitem.

Ano, zní to krásně, ale podobné úvahy jsou v podstatě dobrosrdečným obhajováním oprávněnosti existence zla. A to je nepřípustné!

Pokud bychom totiž měli možnost nahlédnout do ráje zjistili bychom, že také tam existuje další vývoj, a to přesto, že tam žádného zla již není. To tedy znamená, že existence zla není nezbytnou podmínkou vývoje!

V modlitbě Otčenáš se nacházejí slova: „jako v nebi, tak i na zemi.“ Znamenají, že také na zemi to má být tak, jak v nebi. Že z toho, jak je to v nebi, si máme brát příklad a vzor, a snažit se učinit podobně i na zemi. To ale znamená, že na zemi je možný a také je Shora chtěný vývoj bez existence zla.

A pokud jsme při Otčenáši, říká se v něm také to, jak se to celé dá prakticky zrealizovat. A říká se to slovy: „Buď Vůle Tvá, jako v nebi, tak i na zemi“.

Pokud by tedy člověk žil na zemi podle Vůle Nejvyššího a podle Jeho Zákonů, mohl by se stále duchovně vyvíjet směrem nahoru, a nemusel by při tom prožívat žádné zlo. Ve svém dobrém chtění a dobré vůli by se samozřejmě mohl dopustit chyb i omylů a z těchto se poučit, ale nebylo by to zlo. Byly by to jen omyly a chyby, vykonány v dobrém chtění. A to je velký rozdíl oproti tomu, jedná-li někdo vysloveně se špatným úmyslem a ve svém špatném chtění.

Prožívání zla není tedy nutné k tomu, abychom duchovně pokročili a vyvíjeli se! Přiblížit si to také můžeme na biblickém příběhu o Adamovi a Evě v ráji. Člověk může žít jako v ráji již tady na zemi a to tehdy, když naplňuje Vůli Nejvyššího a když se řídí jeho Zákony. Dokud Adam a Eva zachovávali tuto Vůli a tyto Zákony, žili jako v ráji.

Jakmile však člověk vybočí z Vůle Nejvyššího, jakmile začne jednat svévolně, trhá zakázané ovoce podobně, jako Eva jablko. Tím se vydává svou vlastní cestou. Cestou své vlastní vůle, vzdalující se od Vůle Nejvyššího.

Jedině Vůle Nejvyššího je však dokonalá, a proto jedině život podle ní může vést k dokonalosti lidského bytí, plného radosti a štěstí.

Vlastní chtění člověka je úzkoprsé, nedokonalé a egoistické. No a právě z tohoto malého, svévolného a egoistického chtění člověka, odtrženého od dokonalé Vůle Nejvyššího povstalo zlo!

Už tedy ne „buď Vůle Tvá“, ale „buď vůle má“! Takovými slovy se způsobem svého každodenního života „modlí“ většina dnešních lidí. A právě proto život kolem nás vypadá tak, jak vypadá. Jedině pro tuto vlastní svévoli je člověk nucen prožívat tisíceré zlo, které sám vyprodukoval ve svém svévolném, falešném a nesprávném chtění.

Pokud to tedy máme celé shrnout, tak dobro znamená život podle Vůle Nejvyššího. Zlo zase znamená odklon od Vůle Nejvyššího. Znamená svévoli, znamená vyzdvihování vlastní vůle a vlastního chtění.

Život na zemi a duchovní vývoj na ní je možný také bez zla a to tehdy, pokud se lidé budou řídit Vůlí a Zákony Nejvyššího. O tom přece jasně říkají slova: „Přijď království Tvé. Buď Vůle Tvá, jako v nebi, tak i na zemi. “

Tato slova znamenají: Také na zemi je možné vybudovat odlesk ráje – odlesk království nebeského! Je tak možné učinit důsledným naplňováním Vůle Nejvyššího. Pokud budou lidé podle Jeho Vůle žít, pak bude i na zemi tak, jak je v nebi. Pak ani na zemi nebude zla tak, jak jej není v nebi. A přece se duchovní vývoj nezastaví, jako nestojí ani v nebi. Bude pokračovat a rozvíjet se ve stále dokonalejším a dokonalejším naplňování Zákonů Nejvyššího, bez přítomnosti jakéhokoliv zla.

Svého času byl na pomoc lidem do hmotnosti poslán archanděl Lucifer. Měl je povzbuzovat a podporovat v jejich duchovním vývoji.

Po svém pádu však začal namísto Stvořitelem chtěného principu pomáhající a podporující lásky uplatňovat princip pokušení. Pokušení špatným!

Proto ten, kdo tvrdí, že i zlo je určitým pozitivním faktorem při našem duchovním vzestupu v podstatě schvaluje Luciferův princip pokušení ke zlému.

Vinou lidí, kteří vlastním chtěním upadli do zla jsou samozřejmě pravdivá slova, že také ve zlém lze najít něco dobrého. Je to však pouze ctnost z nouze! Takhle to totiž vůbec nemělo být! Zlo nemělo na zemi vůbec existovat! Lidstvo se mohlo a může vyvíjet i bez něj, a to prostřednictvím vzájemné, pomáhající a podporující lásky, při níž silnější pomáhají slabším.

Dnes však, pod vlivem zla a ve službě zlu silnější slabších utlačují, zneužívají a profitují z nich.

Takto to ale na zemi nikdy nebylo chtěné a je smutné, když k duchovnu inklinující lidé mluví o principu zla jako o něčem, čeho je potřeba, a bez čeho by dobro nikdy patřičně nevyniklo.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama