Lidé by si měli být vědomými toho, že svým vlastním úsilím zdola nahoru, ať již by bylo jakkoli intenzivní a poctivé, se nikdy oni sami nemohou dopracovat k poznání absolutní Pravdy. Člověk je totiž dítětem stvoření a vždy jím také zůstane. Jeho hranicemi zůstane proto navěky omezený náš obzor.
Pokud je však lidské hledání silné a pokud je takových lidí víc, je tím vysílána určitá forma prosby směřující nahoru, aby nám mohla být právě shora Pravda darovaná. Svým vážným hledáním a upřímnou touhou mohou tedy lidé způsobit, že z Výšin – ze Světla, nacházejícího se nad stvořením, může přijít dolů Posel, který jim Pravdu ukáže a zvěstuje. Výklad skutečné Pravdy jim totiž může dát pouze ten, kdo přebývá nad stvořením a dokáže ho proto přehlédnout jako celek.
Lidé tedy mají toužit po Pravdě a toto jejich úsilí je potřebné a chtěné. Na druhé straně však mají být pokornými a vědomými si svých omezení a vlastních hraničních možností v schopnosti poznávání. Jejich vážné a upřímné úsilí může být pak odměněno zprostředkováním absolutní Pravdy, ke které by se oni sami, svým úsilím zdola nahoru nemohli nikdy dopracovat, a kterou mohou pouze přijmout.
Kristus, který byl takovým Poslem z Výšin, přicházejícím na Zem jako živé splnění touhy lidí po Pravdě však viděl, že pro jejich tehdejší vnitřní nezralost jim ji jako celek, v celé její komplexnosti ještě nemůže darovat. Ještě by ji totiž nebyli schopni pochopit. A tak jim, vzhledem k možnostem jejich chápavosti, zatím především ukázal alespoň ty nejdůležitější směrnice pro správný život na zemi. Žitím a řízením se podle jeho učení by se stále více prohlubovala lidská duchovní a osobnostní zralost, na jejímž základě jsme se nakonec měli stát schopní přijetí úplné Pravdy.
Z tohoto důvodu nám proto Kristus zaslíbil příchod jiného Posla z Výšin, který nám v době, kdy už budeme na to vnitřně připraveni, zprostředkuje celou a úplnou Pravdu. V této souvislosti řekl: „Ještě mnoho vám mám toho říci, ale teď byste to nesnesli. Když přijde On, Duch Pravdy, uvede vás do plné Pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co slyší a oznámí vám, co má přijít.“
No a ve splnění uvedených Kristových slov nakonec přišel na zem ním avizovaný Duch Pravdy a přinesl nám poznání Pravdy v celé její komplexnosti a celistvosti. Přinesl nám právě to poznání, které lidem svého času nemohl zvěstovat Kristus pro jejich tehdejší nezralost.
Výše zmíněné Kristovo zaslíbení příchodu Ducha Pravdy není tedy vůbec totožné s vylitím Ducha Svatého, které se událo na Letnice. Tento výklad církví je nesprávný a zavádějící! Jeho nesprávnost potvrzují i Pavlova slova, napsána dávno po této události: „Nyní poznáváme pouze z části a nedokonale. Pokud však přijde dokonalost, pomine všechno nedokonalé.“ Samotní učedníci tedy nepovažovali vylití Ducha Svatého za splnění zaslíbení příchodu Ducha Pravdy, jak tomu později začaly mylně učit křesťanské církve.
Pro každého myslícího člověka by mělo být hledání Pravdy v jeho životě prvořadé. Hledání a nalezení Pravdy! Pravdy o životě a jeho smyslu, o smrti, o utrpení, o člověku, o stvoření a o Stvořiteli. To je velkou úlohou všech lidí na zemi!
Aby k tomu ale mohlo dojít, musí člověk po něčem takovém opravdu vážně toužit. Musí být správně otevřen, vnitřně připraven a musí mít pokoru. A lidem, kteří takovými jsou je nyní, právě v dnešní době ona toužebně hledaná, absolutní Pravda blíž, než na dosah ruky.
)