Nevěřím v komunistické ideály, ale jsem přesvědčen, že iluze samospasitelné víry ve volný trh je jistou cestou ke zkáze. Trh prostě musí být regulován! Čím?
No přece lidskostí, aby dostal lidský rozměr a nestal se nelidským a bezohledným tak, jak je tomu dnes.
Světová ekonomika je postavena na zásadě volného trhu, nebo svobody podnikání. Tato svoboda a volnost v podnikání je chápána jako určitý druh neomezenosti. Jako něco, čemu se nemají klást absolutně žádné hranice a omezení.
V této neomezenosti a neohraničenosti se však žel, stává podnikání, jehož cílem je zisk, určitým druhem diktátorského režimu. Každá neomezenost totiž plodí diktátory a diktátoři se ve většině případů stávají bezohlednými a nelidskými.
No a přesně takovým je také dnešní volný trh, který se na základě principu neomezené svobody v podnikání stal bezohledným, terorizujícím, ponižujícím a ničícím kvalitu života milionů lidí po celém světě.
Ano, synonymem současného pojetí volného trhu je bezohlednost a nelidskost! Volný trh, jednoznačně zaměřený jen a jen na zisk udělal z lidí, kteří mu věrně slouží, doslova dravce a krvežíznivé šelmy. A tato vlčí smečka drancuje po celém světě zcela volně a svobodně tak, jak po tom vždy toužila a jak si to vždy představovala. Její chamtivost, bezohlednost a nelidskost dostala křídla a stala se neohraničenou.
No a každá modla, kterou někdo uctívá zpravidla vyžaduje oběti. Tak je to také s modlou volného trhu, zaměřeného na co největší zisk. Její obětí je zdevastovaná planeta, její oběťmi jsou miliony lidí po celém světě, kteří jsou nejednou nuceni pracovat ve špatných podmínkách a za minimální mzdu. Pro názorné příklady nemusíme chodit až tak daleko, protože určitě by se jich dost našlo také u nás.
Ze všech těchto skutečností jednoznačně vyplývá, že trh nemůže být jednoduše volný! Musí být regulován! Pokud chtěl kdysi Dubček vybudovat socialismus s lidskou tváří, tak právě dnešní doba přímo naléhavě volá po kapitalismu a po tržní ekonomice s lidskou tváří. Trh musí být regulován lidskostí, to znamená, úctou člověka k člověku, která má být prvořadá a má stát vysoko nad vším. A až po splnění tohoto zásadního a určujícího kritéria mohou následovat všechny ostatní principy, čili princip tržní ekonomiky, konkurence a přiměřeného zisku.
Jak by to mělo vypadat v praxi? Tak, že při každé investici, při každém projektu, v každé firmě, nebo všude jinde by měl být kromě jiných humánních prvků v první řadě důsledně respektován zákon rovnováhy mezi dáváním a braním. To znamená, že za každou vykonanou práci by měla být pracovníkům poskytnuta přiměřená a odpovídající protihodnota. Protihodnota, plně adekvátní provedenému pracovnímu výkonu. Tak je to totiž férové, spravedlivé a lidské.
Dát zaměstnancům pouze tolik, aby přežili a všechen ostatní, jimi vyprodukovaný zisk si ponechat pro sebe, to je nelidské, bezohledné a zvrhlé, vyvolávající pouze napětí, konflikty a nespokojenost. Člověk prostě žasne, že takové něco je ještě vůbec možné v 21. století.
Ano, je více než zřejmé, že takzvaný volný trh musí být regulován lidským rozměrem, aby dostal lidskou tvář. Ne zisk, ale člověk! Harmonie, pomoc a vzájemná podpora mezi lidmi musí stát na prvním místě. To je jediná cesta k míru, spokojenosti, pozvednutí a dalšímu pokroku této civilizace, pokud chceme, abychom nekráčeli od konfliktu ke konfliktu, od krize ke krizi a nakonec až k velkému celosvětovému kolapsu. Kolapsu civilizace na planetě Zemi, která v honbě za ziskem ztratila svou lidskou tvář!
)