Léto je obdobím, které se snad nejvýraznějším způsobem dostává do rozporu s mravností. Člověk si proto musí dávat pozor a hlídat mravní integritu vlastní osobnosti.
Jinak může mít na něj letní nápor nejrozličnějších druhů nemravnosti velmi destruktivní duchovní vliv. Může strhnout jeho vnitřek hluboko dolů a zdevastovat ho, protože ve skutečnosti jde o mnohem víc, než se na první pohled zdá.
O co tu tedy jde a proč bychom neměli tyto věci vůbec zlehčovat?
Základní principy bytí jsou jednoduché. Proto jsou pochopitelné každému. Stačí na ně logika desetiletého dítěte. Velkým paradoxem naší civilizace je však skutečnost, že tyto jednoduché souvislosti není schopna pochopit většina vzdělaných, inteligentních a moderních lidí dnešní doby.
Naše univerzum je místem ustavičného pnutí mezi dvěma protichůdnými principy. Mezi dobrem a zlem!
Dobro je princip konstruktivní, budující a harmonizující. Zlo je princip úpadkový, destruktivní a vše směřující ke zničení.
Mravnost je možné jednoznačně přiřadit ke konstruktivnímu principu bytí, čili k dobru. A naopak, nemravnost zase k destruktivnímu principu bytí, čili ke zlu.
No a právě zde dochází k nepochopitelnému rozporu naší civilizace s nejelementárnější logikou. Pokud se totiž chceme mít jako jednotlivci, i jako společnost dobře tak, jak to chtějí absolutně všichni lidé bez rozdílu, nezbytným předpokladem dosažení tohoto cíle je preferování konstruktivního principu bytí. To znamená principu dobra, ke kterému můžeme jednoznačně přiřadit také mravnost.
V rozporu s tím však naopak naše civilizace všemožně podporuje destruktivní princip bytí, čili zlo, a to právě v podobě nemravnosti. Nicméně podporováním nemravnosti, to jest zla, nelze nikdy dosáhnout toho, aby bylo na světě opravdu lépe.
Naopak, je to cesta k postupnému rozkladu a destrukci společnosti, přičemž zmiňovaného, rozkladného principu nemravnosti jsou dnes plné filmy, divadla, časopisy, knihy, výtvarná díla, nebo dokonce móda a reklama.
Kdybychom měli mluvit podrobně o všech těchto oblastech umění a života a ukázat si, jakým konkrétním způsobem jsou prorostlé rozkladnou nemravností, trvalo by to velmi dlouho. Lidé by však neměli chodit do divadel, kin, galerií, nebo kdekoliv jinde jako nějaké slepé stádo a nechat se tam krmit nemravností a mnoha jinými, takzvaně uměleckými výplody nemocných mozků.
Neboť jako hnůj nepatří do obýváku, tak i nejrůznější nízkost, která se dnes šíří třeba z jevišť mnoha divadel není vůbec hodna toho, abychom si jí špinili svůj vnitřní život a své vědomí. A ještě navíc zaplacením vstupního něco takového finančně podporovali.
No a toto se týká bezezbytku také filmů, výtvarného umění, literatury, populární hudby, internetu, módy i reklamy. Každý soudný člověk by se měl stát ve vztahu k těmto oblastem umění a života sám sobě jakousi mravnostní policií. Tak totiž, jak je úkolem policie chránit společnost před nejrůznějšími rozkladnými živly, přesně tak máme také my chránit své nitro před destruktivně rozkladným principem nemravnosti, která na nás dnes doléhá ze všech stran.
Abychom ale věděli, proč je pro lidi tak velmi důležité zachovávání mravnosti a proč nás naopak nemravnost tak velmi osobnostně ničí, podívejme se na daný problém v jeho nejhlubších duchovních souvislostech.
Trojjedinost Pána všech světů se promítá do stvoření v podobě tří základních principů. V principu lásky, v principu spravedlnosti a v principu čistoty.
Avšak čistota je v jistém smyslu principem dominantním, protože proniká také principy lásky a spravedlnosti a prostupuje je. Neboť láska bez čistoty musí být pouze nízká, padlá, nemravná, až zvrhlá. A spravedlnost bez čistoty musí být nutně jenom karikaturou a výsměchem skutečné spravedlnosti. Musí být nutně jen fraškou. Správnou a skutečnou je tedy jen čistá láska a čistá spravedlnost.
Princip čistoty je tedy jakýmsi vše pronikajícím, dominantním principem bytí, vyzařovaným do stvoření jako požadavek. Jako požadavek vůči všem tvorům, kteří smějí žít v Pánově stvoření.
A právě proto je také pro člověka, jako bytost žijící ve stvoření, tak velmi důležitá čistota v podobě zachovávání mravnosti. Neboť jedině čistota dává člověku lidský rozměr! Neboť jedině čistota mysli, čistota srdce, čistota cítění, čistota vztahů, čistota života, čistota lásky a čistota spravedlnosti dělá z člověka člověka!
My můžeme mít vědu, techniku, nebo blahobyt, ale pokud nemáme čistotu v podobě mravnosti, je vše odlidštěné, vyprázdněné a zvrácené. A to proto, že je to vzdálené od čistoty, jako nejvyššího principu všemohoucího Boha, vyzařovaného jako základní požadavek vůči všemu existujícímu ve stvoření.
Neboť co je člověku platné, kdyby třeba celý svět získal, pokud v něm samotném není čistoty? Ze všemi poklady světa, ale bez čistoty duše, bez čistoty srdce a bez čistoty mysli je každý takový člověk vyvrhelem, stojícím mimo hlavního principu bytí v tomto stvoření, kterým je čistota.
Proto se právě čistota v podobě mravnosti a morálky stává dominantním prvkem, jehož prostřednictvím lze správným způsobem zvelebovat společnost, národ, nebo celou naši civilizaci.
A je to také zároveň i cesta, která nás po odchodu ze Země bezpečně povede ke Stvořiteli, který je sám Čistotou. Znamená to tedy, že jedině za pomoci čistoty je možné vybudovat cosi podobného ráji na Zemi a zároveň, po našem fyzickém odchodu ze Země kráčet do království nebeského.
Cesta k výšinám našeho lidství, cesta k pozvednutí národa, cesta k pozvednutí společnosti, cesta k pozvednutí celé civilizace, cesta k ráji na Zemi a také cesta do království nebeského je cestou čistoty! Cestou čistoty v podobě zachovávání mravnosti!
Avšak protipólem království Světla a zářivé čistoty, ke kterému má směřovat naše bytí je království temnoty. A zájmem temnoty není to, aby lidé kráčeli po všech stránkách nahoru prostřednictvím čistoty a mravnosti. Zájmem temnoty není to, aby lidé prostřednictvím čistoty pozvedli vlastní společnost, vlastní národ i celou civilizaci.
Zájmem temnoty je, aby lidé klesali a klesli do náruče temna a aby i na celé Zemi vládlo pouze temno. A proto byl ušlechtilý ideál čistoty temnem záměrně a zákeřně otráven nemravností. Nemravností, kterou je dnes vidět všude, kde se jen podíváte. Nemravností, jejíž jsou plná divadla, filmy, knihy časopisy, obrazy, písně, internet, móda, reklama, nebo rozhovory. Jde o nástroj temna, jehož úkolem je ubíjet lidského ducha, aby nikdy nedospěl do velikosti vlastního lidství.
Nemravnost je nástroj temna! Ní jsou lidské duše záměrně odříznuty od Stvořitele, protože jeho nejvyšším principem je právě čistota.
A lidé, kteří o tomto velkém boji doslova na život a smrt nic netuší, naivně a prostřednictvím své povrchnosti podléhají nemravnosti. Prostřednictvím stovek nemravných podnětů, na nich každodenně odevšad doléhajících, si zatěžují svou duši nemravností a tím jsou strhávání do náruče temna. Do náruče temna, kde bude dokonaný absolutní rozklad jejich osobnosti, který byl zahájen jejich přijímáním rozkladného principu nemravnosti. Temnota nakonec pevně sevře takového člověka a absolutně ho zničí tak, že zcela vymaže jeho osobnost a jeho vědomé já. Toto je konečným cílem temnoty a zla! A žel, úspěšně se ho daří dosahovat právě prostřednictvím rozkladného jedu nemravnosti.
Snažme se proto ze všech sil udržovat své nitro čisté! Snažme se udržovat čistotu svého myšlení, čistou svého cítění a čistotu svého chtění. Toto je totiž jediný způsob, jakým se staneme schopnými šířit skutečné dobro a mír na Zemi, a zároveň také jediný způsob, který nám umožní po našem fyzickém odchodu ze Země bezpečně kráčet do věčné říše Světla království nebeského.
)